Co je velkoobchod? Definice a typy (2026)

Co znamená termín velkoobchod? Je to nákup ve velkém a za nižší ceny? A co dalšího k velkoobchodu ještě patří?

Ať už jste maloobchodník, který chce rozšířit své kanály pro získávání produktů, anebo výrobce, jenž hledá nové odbytové cesty, určitě jste se s pojmem „velkoobchod” setkali.

V tomto článku naleznete definici velkoobchodu, jeho různé typy a také klíčové pojmy.

Co znamená termín „velkoobchod"?

Chcete-li pochopit koncept velkoobchodu, musíte zvážit jeho význam z různých úhlů pohledu.

Tradičně (pro maloobchodní prodejny) znamená velkoobchodní nákup pořizování zboží pro podnikání, a to ve velkém množství a za nižší ceny. Tyto položky pak maloobchodníci skladují ve svém obchodě a dále prodávají koncovým zákazníkům (jednotlivým spotřebitelům).

Z pohledu výrobce znamená velkoobchodní prodej nabízení svých produktů ve velkém množství prostředníkovi (známému jako distributor), anebo přímo maloobchodním prodejnám.

Je důležité poznamenat, že i když téměř všechny definice velkoobchodu hovoří o hromadných objednávkách, nejedná se o pravidlo vytesané do kamene (ačkoliv tomu tak ve většině případů je). Existují velkoobchodníci (obvykle výrobci zboží), kteří jsou ochotni prodávat své zboží i v menších množstvích (zejména pokud jednají s maloobchodníkem poprvé).

Například někteří dodavatelé uvedení na tržišti Faire nemají stanovené žádné minimální požadavky na objednávku.

Na tržištích, jako je např. Faire, můžete nakupovat velkoobchodní produkty, aniž byste museli objednávat minimální objednávkové množství.

Kdo je velkoobchodník?

Velkoobchodníci nakupují zboží od výrobců ve velkém a dále jej prodávají maloobchodníkům. V podstatě jsou to prostředníci mezi výrobci a maloobchodníky, kteří nabízejí velkoobchodní produkty se slevou.

Typy velkoobchodníků

Distributoři

Distributoři nakupují produkty ve velkých objemech od výrobců a následně je prodávají (také ve velkém) jednotlivým maloobchodníkům. Ve výrobním procesu ale nehrají žádnou roli. Často disponují vlastními skladovacími prostorami, kde tyto produkty skladují.

Distributoři jsou veřejnosti méně známí. Například společnost Bidfood je distributorem (prodává potravinářské produkty). Pokud provozujete restauraci nebo zdravotnické zařízení, možná společnost Bidfood znáte. Pokud ne, možná ani nevíte, že existuje.

Výrobci

V některých případech jsou velkoobchodníci i výrobci, protože si sami vyrábějí zboží. Výrobci prodávající velkoobchodní produkty jsou tedy zároveň dodavateli i výrobci a své zboží mohou prodávat distributorům, anebo přímo maloobchodníkům.

Například společnost Stavebniny DEK je nejen distributorem stavebních materiálů, ale i jejich výrobcem.

Dodavatelé

V kontextu velkoobchodu jsou dodavateli jak distributoři, tak i výrobci – v podstatě se jedná o podniky, od kterých maloobchodníci odebírají své produkty.

Mimo kontext velkoobchodu však výrobce nemusí být nutně dodavatelem. Velkoobchodní dodavatelé se obvykle zabývají B2B e-commerce prodejem, své zboží tedy prodávají jiným podnikům (např. distributorům nebo maloobchodníkům). Někteří výrobci však prodávají také prostřednictvím obchodního modelu B2C (z angl. „Business-to-consumer”; tento termín označuje obchodní vztah mezi podnikem a individuálním spotřebitelem). V takových případech by ale za dodavatele nebyli považováni.

Například společnost Fichema je dobrým příkladem dodavatele.

Dodává suroviny pro kosmetické produkty, a to zejména firmám, které chtějí vytvořit vlastní kosmetickou značku. Poskytuje pigmenty, základové složky a další ingredience potřebné pro výrobu kosmetiky.

Klasičtí velkoobchodníci

Klasický velkoobchod je to, co si většina lidí představí, když se setká s pojmem „velkoobchod”. Jedná se o nejoblíbenější způsob velkoobchodního nákupu, při kterém distributor nakupuje zboží ve velkém od dodavatele/výrobce, skladuje jej ve svých vlastních prostorách a následně jej prodává v menších velkoobchodních množstvích maloobchodníkům.

Jelikož jsou velkoobchodníci distributory, sami zboží nevyrábějí. Také se obvykle specializují na určité typy produktů, díky čemuž mají velmi dobré znalosti ohledně zboží, se kterým obchodují.

Agenti/makléři

Makléři nebo agenti jsou nezávislými zprostředkovateli (stejně jako klasičtí velkoobchodníci). Nenakupují však zboží přímo od výrobců. Agenti a makléři také na rozdíl od velkoobchodníků nevlastní žádné z velkoobchodních produktů, které prodávají.

Jejich úkolem je zprostředkovat obchod mezi velkoobchodníky a podniky, které mají zájem od nich nakupovat (například distributory nebo maloobchodníky). Za zprostředkování prodeje získávají provizi, tedy podobně jako realitní makléři.

Makléře a agenty využívají především výrobci/dodavatelé, kteří nemají finanční prostředky na vlastní prodej.

Prodejní a distribuční týmy výrobců

Tento typ velkoobchodního prodeje se podobá agentům a makléřům. Prodejní a distribuční týmy mají na starosti zajištění odběratelů pro výrobce (přičemž na jejich získání mají vlastní zájem).

Tyto týmy však nejsou samostatnými subjekty (vlastní je samotný výrobce). Jsou zodpovědné za distribuci zboží na velkoobchodní úrovni (prodávají produkty distributorům nebo maloobchodním prodejnám). Kanceláře prodejních a distribučních týmů výrobce jsou obvykle fyzicky odděleny od výrobního závodu.

Co znamená termín „velkoobchodní cena”?

Termín „velkoobchodní cena” označuje cenu, za kterou maloobchodníci nakupují zboží při nákupu ve velkém od velkoobchodníka. Jak bylo uvedeno výše, velkoobchodníci mohou být také distributory. Termín „velkoobchodní cena” proto také označuje cenu, kterou distributoři platí výrobcům za nákup produktů ve velkém.

Velkoobchodní ceny jsou vždy nižší než maloobchodní ceny, které si stanoví určitý maloobchod pro své spotřebitele. Důvodem je to, že podniky navyšují velkoobchodní cenu tak, aby dosáhly zisku z konečné prodejní transakce.

Výrobci nebo distributoři mohou stanovit své velkoobchodní ceny na nižší úrovni díky nákupu ve velkém. Nákup ve velkém totiž šetří čas a náklady spojené s manipulací/výrobou každé jednotky (což ve výsledku zase zvyšuje zisky).

Příklad velkoobchodní vs. maloobchodní ceny

Velkoobchodní dodavatel nebo výrobce svíček nabízí své svíčky ve velkém za velkoobchodní cenu 399 Kč za kus podniku prodávajícímu dekorace do domácnosti.

Po nákupu od velkoobchodníka tento maloobchodník zakoupené svíčky dále prodává svým zákazníkům, a to za 546 Kč za kus. Za každou prodanou svíčku tedy získá 147 Kč (zisk). 

Stanovení maloobchodní ceny

Jednou z nejjednodušších metod pro stanovení maloobchodní ceny je tzv. keystone pricing. Jedná se o jednoduchou strategii, která v podstatě spočívá ve zdvojnásobení velkoobchodní ceny.

Ve většině případů je to bezpečný způsob, jak zajistit pokrytí všech obchodních nákladů a zároveň získat zdravou ziskovou marži.

Metoda keystone pricing funguje následovně:

• Velkoobchodní cena za jednotku: 525 Kč
• Maloobchodní cena za jednotku: 525 × 2 = 1 050 Kč

I když je tato strategie velice jednoduchá, nemusí být optimální pro všechny typy podnikání.

Například novým podnikům se svíčkami je doporučováno stanovit si přirážku ve výši 25 až 50 %, zatímco přirážka pro maloobchodníky s oblečením se může pohybovat od 100 do 300 %.

Důvodem je to, že výše přirážky, kterou musí maloobchodník přidat, aby dosáhl zisku, závisí na řadě faktorů, které se mohou značně lišit v závislosti na daném produktu, trhu a velkoobchodníkovi. Mezi tyto faktory patří:

• velkoobchodní náklady
• náklady na dopravu zboží od dodavatele k maloobchodníkovi
• náklady na marketing
• typ produktu
• trh
• náklady na dopravu zboží od maloobchodníka ke spotřebiteli (v případě e-shopů)

Výhody velkoobchodu

Prodej ve velkém přináší velkoobchodním podnikům mnoho finančních výhod. Mezi tyto výhody patří:

• Úspory z rozsahu: Manipulace s produkty ve velkém objemu může vést k úsporám nákladů při pořizování, skladování a přepravě zboží. Svým zákazníkům můžete nabídnout konkurenceschopné ceny a dosáhnout vyššího zisku.
• Objem prodeje: Prodej ve velkém přináší vyšší tržby z jednotlivých transakcí. Velkoobchodníci díky tomu získají vyšší průměrnou hodnotu objednávky a objem objednávek ve srovnání s maloobchodníky, kteří svým zákazníkům zasílají stovky objednávek s nižší cenou.
• Stabilní vztahy s klienty: Velkoobchodníci často navazují dlouhodobé vztahy s maloobchodníky a dalšími podniky. Opakované objednávky a předvídatelnější tržby jsou v rámci B2B velkoobchodu běžné, protože zisk je pevně stanoven. Díky tomu víte, kolik každý měsíc vyděláte.
• Vyšší viditelnost značky: Pokud prodáváte značkové produkty ve velkém, vaši zákazníci budou prodávat zboží v nezměněné podobě. To vám zajistí vyšší viditelnost (protože produkty distribuují vaši zákazníci).
• Nižší náklady na propagaci: Velkoobchodníci většinou nedisponují velkými rozpočty na propagaci, takže ušetříte více peněz na marketingu a reklamě.

Celkově lze říci, že velkoobchodníci mohou v dodavatelském řetězci fungovat s větší mírou svobody a kontroly, díky čemuž jsou efektivnější a produktivnější. Mohou mít vliv na kvalitu produktů a mohou si vybrat výrobce a dodavatele, se kterými chtějí spolupracovat.

Nevýhody velkoobchodu

Stejně jako v jakémkoliv jiném odvětví, i v rámci velkoobchodu existují potenciální nevýhody:

• Nízké ziskové marže: Velkoobchodníci dosahují zisku mezi 15 a 30 %, zatímco maloobchodníci obvykle dosahují zisku mezi 20 a 50 %. Velkoobchodní podnikání je tedy citlivější na kolísání nákladů nebo tržeb.
• Řízení zásob: Držení velkých zásob vám umožňuje uspokojit poptávku, ale také může vázat kapitál a představovat riziko (zásoby mohou zestárnout nebo se jejich kvalita může zhoršit). Dobrý software pro řízení zásob je proto klíčem k úspěšnému velkoobchodnímu podnikání.
• Vyšší konkurence: Rozvoj globálního obchodu a e-commerce platforem s sebou přináší vyšší konkurenci ze strany místních či mezinárodních dodavatelů.
• Kapitálová náročnost: Zahájení velkoobchodní činnosti vyžaduje značné finanční prostředky na rozjezd, a to zejména vysoké investice do zásob, skladů, logistiky a dalších oblastí.
• Platební a úvěrová rizika: Velkoobchodníci obvykle nabízejí svým zákazníkům úvěrové podmínky, což může vést k problémům s peněžními toky nebo k neuhrazeným pohledávkám, pokud tito klienti nesplácejí platby nebo neplatí včas.
• Mezinárodní obchodní předpisy a cla: Pro velkoobchodníky dovážející produkty může být orientace v měnících se clech a celních požadavcích náročná a může ovlivnit také výši nákladů a ziskových marží. Znalost mezinárodních obchodních pravidel je proto nezbytná pro úspěšné mezinárodní velkoobchodní podnikání. Pokud si zvolíte správnou strategii, můžete tyto výzvy snadno zvládnout a v podnikání uspět.

Pojmy z oblasti velkoobchodu, které byste měli znát

Pokud jste již dříve prováděli průzkum velkoobchodu, možná jste narazili na určité pojmy a zkratky, kterým jste nerozuměli. Pokud se se světem velkoobchodu teprve seznamujete, bude pro vás níže uvedené vysvětlení těchto pojmů užitečné.

1. MOQ

Zkratka MOQ (z angl. „Minimum Order Quantity”) znamená „minimální objednané množství”.

I když to není pravidlem, většina velkoobchodníků vyžaduje od kupujícího minimální počet objednaných jednotek, aby mohli nabídnout své zboží za velkoobchodní (nižší) sazby.

2. MOV

Zkratka MOV (z angl. „Minimum Order Value”) znamená „minimální hodnotu objednávky” a její pojetí je podobné jako u MOQ.

Rozdíl mezi MOV a MOQ spočívá v tom, že MOQ se týká množství jednotek (např. objednávka alespoň 500 kusů svíček), zatímco MOV se týká hodnoty objednávky v Kč (např. objednávka svíček v hodnotě alespoň 42 000 Kč).

Hodnoty MOV i MOQ se mohou značně lišit, a to v závislosti na daném výrobci/distributorovi, se kterým pracujete, na také daném produktu a odvětví, ve kterém působíte.

Tip: Pokud jako maloobchodník používáte k hledání dodavatelů on-line velkoobchodní tržiště,  nezapomeňte si zkontrolovat, zda jejich adresáře obsahují podrobnosti o minimálních objednávkách, abyste mohli učinit informované rozhodnutí.

3. MSRP

Zkratka MSRP (z angl. „Manufacturer’s Suggested Retail Price”) označuje „doporučenou maloobchodní cenu výrobce”.

Jedná se o cenu, za kterou velkoobchodník doporučuje prodávat své produkty maloobchodníkům (jež je prodávají koncovým spotřebitelům). Cena uvedená v maloobchodní prodejně je většinou vyšší než velkoobchodní cena, protože je v ní zahrnuta přirážka maloobchodníka.

Upozorňujeme ale, že se jedná pouze o doporučení a je na každém maloobchodníkovi, aby se tím řídil, či nikoliv.

Maloobchodníci mohou například svobodně stanovit ceny, které budou vyšší než MSRP u produktů s vysokou poptávkou, aby zvýšili své zisky, anebo stanovit nižší ceny během výprodeje.

MSRP se také běžně označuje jako RRP (z angl. „Recommended Retail Price”), tedy doporučená maloobchodní cena.

4. White/private label

Označení „white label” nebo „private label” znamená, že se určitý maloobchodník dohodne s výrobcem na prodeji jeho produktů pod svou značkou a logem.

Může se jednat buď o velkoobchodní zboží, které výrobce již vyrábí, anebo o nový produkt, jehož vývoj maloobchodník zadá výrobci. V obou případech má maloobchodník téměř vždy výhradní práva na dané produkty.

Dobrým příkladem značky private label je společnost Topvet. Tato firma se specializuje na výrobu přírodní kosmetiky a nabízí služby private label výroby. Svým klientům pomáhá s celým procesem: počínaje návrhem konceptu a konče vytvořením vlastních produktů péče o pleť.

5. Wholesale only

Termín „pouze velkoobchod (z angl. „Wholesale only”) označuje situaci, kdy dodavatelé prodávají své zboží pouze v rámci B2B sektoru a ne široké veřejnosti.

6. Nedodané objednávky

Termín „nedodané objednávky” (v angl. „Back Orders”) označuje objednávky maloobchodníků, které sice byly zadány, ale ještě nebyly odeslány. Obvykle je tento problém způsoben nedostatkem zásob u velkoobchodníka/výrobce.

7. Zpětný odkup

Ke zpětnému odkupu (v angl. „Buybacks”) dochází tehdy, když velkoobchodník zpětně odkoupí neprodané produkty, které si maloobchodník původně zakoupil.

Podmínky zpětného odkupu jsou obvykle stanoveny předem a odsouhlaseny oběma stranami. Mezi ně patří časový limit, cena zpětného odkupu, okolnosti a další.

8. Objednávka

Objednávka (v angl. „Purchase order”, PO) je dokument obsahující podrobnosti o nakupovaných položkách.

Obvykle zahrnuje:

• množství položek
• popis položek
• cenu za jednotku
• celkovou cenu
• datum
• platební podmínky

Objednávka se používá k vystavení faktury.

9. Čisté obchodní podmínky

Termín „čisté obchodní podmínky” (v angl. „Net Payment Terms”) označuje typ platebního plánu, na kterém se dohodli maloobchodník a velkoobchodník.

Umožňuje maloobchodníkovi provést platbu až poté, co obdržel objednané zboží (a po uplynutí doby potřebné k jeho prodeji).

Nejběžnější platební podmínky jsou 30, 60 a 90 dní, ale mohou být i kratší (7 dní) či delší (180 dní).

10. Konsignace / komisní prodej

Konsignace (v angl. „Consignment” - komisní prodej) je speciální typ dohody mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem, v rámci které maloobchodník zaplatí za produkty až poté, co je prodá.

Na základě tohoto ujednání maloobchodníci za zboží předem neplatí. Namísto toho jednoduše umístí zboží výrobce do svého obchodu a z případného prodeje si berou malý podíl.

Veškeré neprodané produkty jsou poté vráceny velkoobchodníkovi.

11. Dodací lhůta

Dodací lhůta (v angl. „Lead Time”) je doba mezi tím, kdy maloobchodník zadá objednávku u velkoobchodníka, a doručením zboží. Označuje se také jako doba realizace/zpracování.

Prodávejte své zboží velkoobchodně na platformě Shopify

Je zřejmé, že velkoobchodní prodej představuje lukrativní příležitost pro každého on-line maloobchodníka. Platforma Shopify byla navržena tak, aby zefektivnila proces B2B prodeje pomocí výkonných nástrojů pro správu skladových zásob, zpracování hromadných objednávek a udržování vztahů se zákazníky.

Pokud chcete prodávat své zboží ve velkém na internetu, můžete si na svém e-shopu vytvořit velkoobchodní stránku (která bude chráněna heslem), anebo můžete svůj obchod integrovat do velkoobchodního tržiště Faire, abyste oslovili širší publikum.